Regulovaná složka cen energií má zdražit. Vláda ale zvažuje krok, který by je mohl výrazně snížit.

Domácnosti se v příštím roce musí připravit na vyšší účty za energie kvůli růstu regulované části ceny. Energetický regulační úřad (ERÚ) počítá podle aktuálně platných pravidel s navýšením jak u elektřiny, tak u plynu. Zároveň však existuje scénář, ve kterém by ceny naopak výrazně klesly – pokud nová vláda převezme část nákladů na sebe.

Co přesně má zdražit
Regulovaná složka je ta část ceny, kterou neurčuje dodavatel, ale stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude u domácností příští rok tvořit zhruba téměř polovinu konečné ceny, u plynu zhruba čtvrtinu. Podle návrhů úřadu má:

• u elektřiny pro domácnosti na nízkém napětí regulovaná složka vzrůst zhruba o 2,7 %,
• u plynu pro maloodběratele přibližně o 4,7 %.

V praxi to znamená navýšení účtů v řádu desítek až stovek korun ročně podle typu domácnosti a její spotřeby. U plynu může jít u rodin, které jím topí, vaří a ohřívají vodu, o několik set korun navíc za rok.

Proč se regulovaná složka zvedá
Do výpočtů se promítají především:

• vyšší náklady na údržbu a modernizaci přenosových a distribučních soustav,
• změny v zatížení infrastruktury a spotřebě,
• a také struktura podpory výroby z obnovitelných zdrojů energie (POZE).

Naopak část nákladů, například na technické ztráty nebo systémové služby, je v některých případech nižší než dříve, což zdražení částečně brzdí. Přispívá i mírné oživení mezinárodního tranzitu plynu přes Českou republiku.

Scénář, ve kterém ceny klesnou až o 15 %
Návrh ERÚ ale zatím vychází jen z toho, co je dnes legislativně schváleno. Do regulované složky jsou proto stále započítané i náklady na podporované zdroje energie (POZE), které stát částečně dotuje, ale část dnes platí přímo odběratelé v cenách elektřiny.

Nově vznikající vláda avizuje, že chce přenést financování POZE plně na stát. Pokud by se to stalo, otevřel by se prostor pro výrazné zlevnění regulované části:

• u domácností na nízkém napětí zhruba o 15 %,
• u větších odběratelů na vysokém a velmi vysokém napětí dokonce ještě výrazněji.

Podle propočtů by tento krok znamenal přesun výdajů v řádu desítek miliard korun ze zákazníků na státní rozpočet. ERÚ uvádí, že je schopný tyto změny do cen promítnout v krátkém čase poté, co je vláda a Parlament schválí.

Jak rychle se mohou ceny změnit
Regulované ceny energií pro následující rok musí ERÚ oficiálně stanovit cenovým výměrem. Předtím probíhá konzultační proces, do kterého mohou vstoupit zástupci trhu i další subjekty.

Finální cenový výměr musí úřad vydat do konce listopadu. Pokud by vláda během nebo po tomto procesu schválila změnu financování POZE, je regulátor připraven v relativně krátké době – zhruba do dvou týdnů – výměr upravit a zohlednit nová pravidla.

Co to znamená pro domácnosti
Z pohledu běžného odběratele se rýsují dvě možné situace. Pokud zůstane současný stav, regulovaná složka elektřiny i plynu mírně zdraží a účty domácností se zvýší o desítky až stovky korun ročně podle jejich spotřeby. Zákazníci také nadále ponesou část nákladů na podporu obnovitelných zdrojů přímo v cenách energie. Druhou možností je, že se prosadí plánované změny nové vlády. V takovém případě by se financování obnovitelných zdrojů přesunulo na státní rozpočet, což by vedlo k poklesu regulované části ceny elektřiny zhruba o 15 procent. Celkové platby za elektřinu by se tak mohly výrazně snížit i přes jiné nákladové tlaky a u plynu by se očekávané zdražení regulované složky mohlo zmírnit nebo alespoň částečně kompenzovat. Výsledná cena pro domácnost ale bude vždy záviset také na obchodní části, tedy na tarifu konkrétního dodavatele, a proto se i přes zásahy státu vyplatí nabídky čas od času porovnávat.

Výsledná cena, kterou domácnost skutečně zaplatí, bude kromě regulované složky nadále záviset i na obchodní části, tedy na tarifu konkrétního dodavatele. I přes možné zásahy státu se proto vyplatí sledovat nabídky dodavatelů a tarif jednou za čas porovnat.